Po větru

Před dnešním švihem jsem se podíval na údaje o větru a zjistil jsem, že kolem 17 hodiny bude foukat poměrně silný vítr směrem na východ a mírně na jih a v dalších časech bude oslabovat. Zvolil jsem tak hradečnici, která vede na jihovýchod a doufal, že v průběhu večera bude vítra slábnout. Zároveň jsem dneska nastavil hlavu na režim "rozsekej se!!!" Při sledování svých kolegů na Tour jenom tiše závidím jejich rychlost kolem 50  km/h a jal jsem se vzít si z nich příklad. Zároveň mám v hlavě skutečnost, že tělo je odpočaté, další opočinek ho čeká (vzhledm k vedrům), tak proč to nenapálit. A někde hluboko v hlavě mám víru, že síla tam je. 

Výsledkem je průměrná rychlost 29,2 km/h, kterou obvykle dosahují na rovinatých etapách ve vzdálenosti 60 - 65 km, na 75 kilometrech a zvlněných 480 nastoupaných metrech. Slušný počin. Aj průměrná tepovka byla nejvyýše za poslední měsíc a takové maximum jako dnes jsem při intervalech v kopcích už dlouho neviděl.

Jo a málem mě rozsekal traktor s přívěsem. Vidím ho jak se bliží, tak si říkám "hák je jasnej." Zrovna bylo stoupání a ten blbec nespomalil a jel pořád čtyřicet. Předvedl jsem sprint do kopce, což jsem na čtyřicet už prostě nedal, ale nechal jsem tam spoustu sil. Následujících deset minut, jsem na vlastní kůžu pocítil jak se cítí sprinter po sprintu. Fuška se vydýchat a zas roztočit nohy.