Luisino údolí

Bez bázně a hany (se čtyřmi tatrankami a jeden a půl porcí gelu) jsem se vydal vstříc jednomu z nejdelších a nejhornatější dobrodružství. 120 kilometrů a 1542 nastoupaných metrů je v nohách hodně cítit. Co se týče obtížnosti byla trasa porovnatelná s GP Královéhradeckého kraje (107 km, 1754 nastoupaných metrů). Vědom si obtížnosti jsem se začátek snažil volit v lehčím rytmu. Matka příroda mě asi vyslyšela neboť mi na cestu do Plasnice (téměř dvě hodiny) přibalila vítr do zad. Vyzkoušel jsem novou trasu do Plasnice a je dokonalá. Pokud se vydáš z obce Dobré směrem na obec Rovné a dál pokračuješ na Šediviny, dostaneš se na krásnou úzkou asfaltku v hlubokém lese. Dále pokračuj po cyklotrase 4243 a doprovázet tě bude dokonalý asfalt, vůně hor a lesa sřídající pole, výhled do údolí a klid. Stoupání na Luision údolí, budeme-li to počítat od benzinové pumpy v Deštném až nahoru, je dlouhé 4 km s průměrem 6,4 %, maximum 19 %. Nahoře bylo cca 15 stupňů, tak mi přišly vhod návleky na nohy, zapnul jsem dres a v pohodě jsem spadnul za Zdobnici. Druhé stoupání od Zdobnice 2 km, průměr 5 %, maximum 15 %, a hurá dolů. Děsil jsem se, co si na mě příroda nachystá od Rychnova. Tak tedy až do Bolehošťe nic zvláštního, mnohem větší starosti než vítra či brdky mi dělal nekvalitní asfalt. Pak však začala tvrdá cyklistika. Od Třebechovic jsem dvacet minut dupal někde kolem 75 - 85 maxima svojí tepovky proti větru, aby se na závěrečných 8 kilometrů přidal ještě déšť. Na poslední tři kilometry jsem svěsil nohy a nechal je v klidu vytočit.