3X NEJ

Co se nepovedlo před čtrnácti dny, povedlo se dnes. Naplánoval jsem si maratonskou horskou etapu a padlo to tam. Na začátku jsem měl pocit, že mám těžké nohy (zaplaťpánbůh, že jsem ve včerejším větru závěr vypustil), ale podařilo se je roztočit. Už minimálně po druhé se mi při stoupání na Šerlich stalo, že začátek jel ztuha, ale cca po pětistech metrech jsem chytil tempo a už to nahoru jelo v podstatě samo. Na vrcholu jsem pozřel traťovku, pozdravil se s kolegy a jelo se dál.

Mimochodem rozdíl mezi Šerlichem v červnu a v červenci je asi tento. Na dřevěném stavení, kde jsem předtím hodinu ležel si hrály děti, na rozlehlé louce byl přistaven plastový stůl a zahradní židle obsazený turisty, místo ticha doprovázeného občasným projíždějícím vozem byl slyšet křik dětí, Aspoň, že pohled na azurové nebe zůstal.

Na vrcholu jsem zkontroval počet nastoupaných metrů a když ukazatel informoval "jen" 1230 m, trochu jsem se vyděsil, abych dal tu dvoutisícovku. Měl jsem tak radost z každé další brdky kterou jsem potkal a že jich například mezi Rokytnicí a Rychnovem bylo požehnaně. Asi nikdy jsem neměl takovou radost, že před sebou vídím kopec jako dnes. Za Rychnovem jsem se zcela uklidnil, další brdky už mi takovou radost nedělali, tak jsem doplnil vodu, pozřel tatranku ještě jeden gel a byl sem překvapen kolik síly jsem na závěr ještě měl. Teď jsem po sprše, sladké rýži a jediný co ještě dneska zvládnu je lehnout si na gauč. :-)

Masarykova chata;    4.26 km, převýšení 310 m, průměrný sklon 7.2 %

Komáří Vrch;        4,92 km, převýšení 223 m, průměrný sklon 4,5 %

A jaké tři rekordy vlastně dneska padly?

Největší vzdálenost:    151 km

Nejvíce nastoupaných metrů: 2 110 m

Nejvyšší maximální rychlost: 73,2 km/h